Nosi.cz

Těžko říct, kdy nás napadlo, že bychom si s Demim mohli zkusit udělat nějaký e-shop. Tuším ale, že to bylo někdy v létě. Nemuseli jsme dlouho přemýšlet nad sortimentem, protože jsme chtěli již od začátku prodávat Lego (později jsme se rozhodli i pro ostatní sortiment). Pak už to šlo rychle; vytipoval a zkontaktoval jsem nějaké distributory, našel toho nejvhodnějšího (v nabídce má zhruba 10 000 produktů, má skvěle vymyšlené objednávky, logistiku i podporu – zkrátka už je hodně zajetý), proběhlo pár mailů, telefonátů, podepsali jsme smlouvu a během pár dní bylo vše vyřešeno. Tedy, alespoň ta první fáze.

Následovala nutnost vyřešit technickou stránku věci. Původně jsme se poohlíželi po cizích e-shop řešeních, nicméně většina z nich byla chaotická, nedodělaná a neodpovídala ceně. Protože máme skvělého programátora, s kterým máme jen ty nejlepší zkušenosti, řekli jsme si, že si to necháme udělat přímo na míru našim představám a požadavkům. Demi tedy začal připravovat podklady pro programátora Xixaa, já začal vybírat vhodnou doménu. Nutno podotknout, že jsem jí vybíral osm hodin. Důvod? Nechtěl jsem žádnou slátaninu typu „levne-hracky.cz“, „nejhracky.cz“ a podobně. Chtěl jsem od začátku zapamatovatelnou značku, která by se dala budovat. Problémy ale byly veliké; projížděl jsem dětské encyklopedie křížem-krážem, neustále se rozhlížel po Julčině (3) pokoji ve snaze najít nějaké dobré jméno a já nevím co všechno dalšího jsem zkoušel. Inu, našel jsem jich hodně. Nicméně 90% z nich bylo zaregistrováno spekulanty (v tu chvíli jsem je skutečně nenáviděl) nebo byly zaparkované.

Nakonec jsem nasel volnou doménu Strašidlo.cz. Líbila se mi, tak jsem jí vzal. Ve stejný den jí ale registroval někdo jiný (náhoda?), dal na ní jako zástěrku nějaké dorty a na mojí e-mailovou nabídku 5000 CZK odpověděl, že „je to příliš málo a nemá zájem“. Jo, do prdele s tebou :-). Naprosto stejná situace se odehrála s doménou Dinosaur.cz o pár dní později – registrována stejným registrátorem jako ta předchozí. Už jsem na to neměl sílu, vzal jsem psí kalendář a našel v něm jméno Pongo. A dál už si to domyslíte sami, vzniklo Pongo.cz :-). Takže; i když je to v dnešních dobách se spekulanty docela na prd, vhodný název se zatím najít dá. Design jsme zadali Michalu Aclerovi aka Agilovi. Tedy profíkovi, od kterého jsem nic jiného než kvalitu ani neočekával a na výsledek se spíše těšil (většinou se jen modlím, aby to nějak dopadlo :-)). S výsledkem jsme byli spokojeni – krom designu samotného nakreslil i klokana Ponga (to slovo asociuje pohyb, proto hopsající klokan) a také komiks, což byl nápad mého strýčka. Výsledek všeho musíte posoudit sami. Abych nezapomněl, kódoval opět Kahi.

Xixao pár týdnů na to doprogramoval základní a funkční kostru systému, takže jsme mohli konečně řešit plnění obchodu zbožím. Zatímco on pracoval a pracuje na veškerých úpravách a našich požadavcích (automatické fakturace, affiliate program, věrnostní program, import a export dat a v nejbližší době také napojení na kreditní karty a účetní/skladový systém), holky brigádnice (máme jich pět, za každou přidanou hračku dostávají určitou částku) mohly začít plnit e-shop hračkami. Momentálně jich je v databázi skoro 800, z toho zhruba 250 ještě čekají na mojí kontrolu. Demi mezitím dodělal nákupní řád a podobnou administrativu, určily se slevy (zatím jsou docela velké – vzhledem k tomu, že začínáme a bojujeme o místo), možnosti reklamy (používáme Zboží.cz, Sklik, nějaké peníze máme v AdWords, Demi si hraje se SEO a koupili jsme nějaké odkazy), poštovné, doprava (tu dořešíme ihned jak bude více objednávek), krabice, izolepy a další detaily, na které si už ani nevzpomínám.

E-shop jsme oficiálně spustili koncem ledna. Momentální situace je taková, že na web chodí zatím zhruba 200–250 lidí denně (optimalizaci jsme začali řešit až teď) a v průměru máme jednu až dvě objednávky denně (cílem je pro začátek alespoň pětinásobek těchto hodnot), přičemž zboží je u zákazníka do pěti dnů od objednávky. Nejvíce se prodává Lego, dřevěné hračky od Walachie (ty jsou super – jednu chajdu jsem si objednal a o víkendu si jí plánuji sestavit) a nějaké ty hračky pro úplné prcky. Pro zajímavé hračky chystáme udělat nějaké microsites.

Náš původní plán byl a je takový, že si tím chceme na začátku pořádně projít sami, dostat objednávky a prodej na nějaká zajímavá čísla a pak to předat nějakému brigádníkovi, aby se o to staral. Kdo ví, jak to dopadne. Každopádně já sám bych se přesouvání krabic z místa A do bodu C, přes bod B věnovat nechtěl – jednak je to stereotypní a „netvůrčí“, druhak to zabere dost času (ačkoliv mám systém na faktury, složenky a popisy balíků co nejvíce zautomatizovaný). Ale je to určitý druh zkušenosti a tu vám nevezme nikdo. Cílem je také mít dostatek hraček na skladě – což řešíme tak, že když vidíme, že se něco hodně objednává, vezmeme to rovnou vícekrát. Někdy se to nevyplatí a tak už i nyní mám doma pár hraček, o kterých jsem byl naprosto přesvědčen „že se prostě musejí prodat“. Asi těchto přešlapů bude ještě více – kdo ví, buď to na konci roku někomu dám, nebo třeba odvezu do nějakého dětského domova :-). Pokud mám koukat do budoucna, je e-shop (pokud se bude dělat kvalitně a férově) skvělá možnost, jak si zajistit stabilní příjem peněz (ne teď, ale za dva-tři roky určitě, až naplníme obchod zbylými produkty a odoláme porodním bolestem – nebudu předstírat, že nejsou, když je jich plno). Takže držte palce a pokud jste vydrželi až sem (netajím se tím, že blog píšu spíš pro sebe :-)), budu rád za nějaký komentář. Díky.