Vzpomínka na Houmrdu
V sobotu se mi zabil kamarád. Ve vysoké rychlosti údajně nedal přednost a vyboural se. Zabil sebe i spolujezdce. Jeho táta, doktor v sanitce, měl ten večer službu a jel k bouračce, aniž by věděl, že se jedná o jeho syna. Tragédie. Chodili jsme spolu do třídy na střední, prožili spolu jeden chmel, několik oslav v hospodě… Byl to fajn kámoš, hrozně ukecanej, usměvavej a trochu trhlej. Před pár měsíci jsem u něj spal, chlastali jsme a vzpomínali na minulost. Měl budoucnost před sebou, nebylo mu ani dvacet. Nejspíš tu bouračku zavinil, ale tohle si nezaslouží nikdo. V pondělí se s ním pojedu rozloučit definitivně, až překvapivě moc mě to vzalo…
Napsat komentář