Nosi.cz

Jooojo, vykradli mi auto. Ono by mně to naštvalo kdykoliv, ale včera se mi to vážně nehodilo. Byl Junior Internet, takže jsem se těšil a protože jsem ho pomáhal organizovat, měl jsem tam být dřív – obzvláště kvůli veletrhu projektů, na kterém jsem byl domluven s několika lidmi. No nic, nakonec se to vyřešilo i beze mě, takže pohoda. Ráno jsem trochu nestíhal, měl jsem v plánu vyjet v sedm, ale nakonec jsem z baráku vyšel až o dvacet minut později. Přišel jsem k autu, chci dát klíče do zámku, ale ještě před tím mi oči spočinuli na sedadle řidiče, kde ležel vysipaný popelník. Ve vteřině mi to došlo, takže můj další pohled směřoval na rádio, které jsem zhruba před třemi měsíci kupoval za skoro čtyři litry – podle očekávání jen vytrhané dráty :-). Vzadu vymlácené okýnko, vtipně otevřené dveře (co by z toho taky ještě kolemjdoucí ukradli, že) a krabici s hračkami (naštěstí asi jen za pětikilo), která ještě včera byla na zadních sedadlech, už jsem nenašel :-). Jo, nasralo mě to, v tu chvíli ale spíš proto, že jsem nestíhal ještě víc. Běžel jsem domů pro izolepu, nůžky a igelit, zalepil to okno a frčel do Prahy. Cestou mě napadlo podívat se do kaslíku u spolujezdce – všechna cédéčka pryč, dokonce si vzali i vizitky, kontrolní ústřižek od dálniční známky (teď mi došlo, že jsem se nepodíval, jestli nestrhli i tu). A co mi nechali? Podsedák pro ségru (asi zapomněli), účtenky z benzínek, mapy a hromadu bordelu po celém autě. Nic moc zážitek. Jasně, byla to moje chyba, protože jsem večer předtím přijel asi v deset večer a už se mi nechtělo tu krabici brát nahoru, na rádio jsem pak zapomněl – takže se to ke krádeži přímo vybízelo. Ale je moje chyba, že žiji ve státe, kde si ani nemůžete ve VLASTNÍM autě nechat SVOJE věci? Přes tu škodu pět tisíc by se to možná i napočítalo, nicméně stejně by to bylo k ničemu, takže jsem nikoho ani nevolal.

Je to vtipné – přesně před rokem, po Junior Internetu, když jsem šel domů, mě cikáni okradli o dvě kila. Letos mi v den stejné události vykradli auto – příští rok si hodně rozmyslím :-). Vše se navíc stalo na úplně stejném místě, kde mi před téměř rokem „očesali“ motorku. Nicméně vždycky když se mi něco takového stane, tak si říkám; já si koupím něco jiného znova a za týden na to zapomenu. Svět se z toho nezblázní. A pak si představím, jaký život mají asi ty nuly, co musí krást :-).