Můj tandemový seskok
Skok padákem jsem měl někde na pozadí v hlavě jako jednu z věcí, kterou v životě musím určitě vyzkoušet :-). Povedlo se – minulý víkend jsem si to vyzkoušel a byla to jedna z nejlepších věcí, kterou jsem kdy v životě zažil, vážně! Skákal jsem z letiště v Mostě, které mám jen asi 10km od domova, takže ho dobře znám. Přítelkyni jsem kvůli tomu nechtěl těch 100km tahat, takže mi doprovod dělala máma a šestiletá ségra, která měla o zábavu postaráno.
Musím říct, že jsem po celou dobu nebyl skoro vůbec nervózní. Veškeré možné pochyby navíc zahnal můj tandem pilot Emil Franěk, o kterém jsem se dočetl, že má za sebou více než sedm tisíc skoků a vystřídal pozici trenéra několika národních mužstev. Takže krom pocitu, že skáču s tím nejlepším, mě uklidnili i jeho věty typu „lidi si to platí, takže lidi ať se baví a veškerá dřina a zodpovědnost ať je na nás“. Ok, fér přístup… Po obléknutí kombinézy a seznámení se základními instrukcemi (bál jsem se že něco pokazím, ale nakonec to vše proběhlo v klidu) šlo už všechno docela rychle… Ještě se mi představil můj fotograf/kameraman a už jsme nasedali do letadla. Protože letadla miluju a jednou bych chtěl svoje vlastní menší letadlo (nebo mít alespoň pilotní průkaz), i tohle pro mě bylo fajn.
Skákalo se ze čtyř kilometrů, což mi došlo zhruba ve chvíli, když jsme vystoupali nad mraky. V duchu jsem si říkal „Ty vole! Co tě to zase napadlo?“ a snažil se být v naprostém klidu – mám největší strach ze smrti, neúspěchu a výšek, takže tady jsem to mohl mít všechno v jednom :-). Skákali jsme jako poslední… Sedl jsem si na okraj letadla a zhruba pět vteřin koukal z letadla ven – byl to zvláštní pocit, srdce mi hrozně bušilo a cítil jsem studený vítr. Pak to přišlo, moment na který nadosmrti nezapomenu :-). Ta první vteřina se skutečně nedá dost dobře popsat ani k ničemu porovnat, je to skok do ničeho a zároveň do všeho… Hlavně je to ale neuvěřitelná krása. Následovala zhruba minuta volného pádu, pak se otevřel (resp. Emil otevřel) padák, nechal mě několik minut řídit a než jsem se nadál, byl tandemový seskok u konce.
Jak už jsem psal, hodnotím to jako jeden ze svých nejlepších zážitků (zažil jsem mnohem víc adrenalinu, než například při závodech do vrchu) a těším se, až si znovu skočím. A vzhledem k tomu, že cena není nijak závratná, doporučuju skočit si každému…
PS: Právě probíhá soutěž s Tandemy Franěk o skok zdarma a to jak na jejich stránkách, tak i na oficiální Facebook stránce. Třeba budete mít štěstí :-).











![P270112_14.21_[02]](http://farm8.staticflickr.com/7018/6770636389_0f9ec37517_s.jpg)

![P260112_11.52_[01]](http://farm8.staticflickr.com/7143/6766487121_f1e428373a_s.jpg)


4. Červenec, 2010 v 18:09
Super, vypadá to fakt moc dobře :-)
Tento týden to chci taky zamluvit, tak už se těším…
4. Červenec, 2010 v 20:33
Vždycky mě zajímalo, jestli ty jako člověk (zákazník) při tom seskoku můžeš něco pokazit, tak aby to dopadlo špatně . Je něco co musíš ty konkrétně udělat, resp. posrat :-), nebo je to všechno na instruktorovi a ty se koukáš?
Chtěl bych to zkusit, ale pocit, že někde omylem o něco zavadim a my se zabijeme mě děsí :-)
4. Červenec, 2010 v 20:55
Djs: tak asi šance jsou, ale minimální. Hlavní je nezpanikařit. Bavil jsem se o tom právě s Emilem Fraňkem. Říkal že jde mimo jiné o to, s kým skáče. On jako tandem pilot se před seskokem musí rozhodnout, jestli ten člověk na to má a jestli mu během toho seskoku nebude dělat potíže. Když by začal dělat nějaké šílenosti, jako chytat se všeho možného, mlátit do tandem pilota a tak, tak by asi dokázal seskok docela zkomplikovat :-) Ale to je asi hodně krajní případ.
Emil to popisoval v jednom článku (http://franek.blog.idnes.cz/…-seskok.html), že docela roli hraje například poměr velikosti pasažéra a tandem pilota. Pokud je pasažér mnohem větší, je pro tandem pilota náročnější to za něj uřídit, když on má mnohem „větší packy“ na ovlivnění letu než pilot :-))
4. Červenec, 2010 v 22:47
Emil je v Mostě opravdu jeden z nejlepších. Náhodou jsem s ním skákal taky svůj první seskok. Je to profík a je radost s ním skákat.. Pocity jsem měl dost podobný – hlavně něco nepokazit…:-) Ale tandem piloti jsou na to trénovaní, a pokud by k nějaký komplikaci došlo, tak fungují na 200 procent… P.S: Dneska mám seskoků pár stovek :-)
30. Červenec, 2010 v 13:24
Seskok padákem je opravdu bomba, nejhorší jsou ty první vteřiny. Já osobně jsem zavřel oč, a když jsem je otevřel, tak si říkám „asi neskočím a nějak se z toho vyvlíknu“ a najednou vidím, jak se nade mnou ode mně vzdaluje letadlo a uvědomuji si, že už jsem z něho venku. Děsnej šok! :)