Nosi.cz

Slza nostalgie ukápne na úplném začátku, kdy se ocitáte před zasněženou jeskyní, jíž uzavírají těžká dřevěná vrata. Ve chvíli, kdy se za vámi zavřou a vy procházíte úzkou uličkou, míjíte stěny s vystřelovacími šípy, skáčete na plošinku a zabíjíte netopýry, se vzpomínky derou z nejzapadlejších koutů paměti na povrch silou uragánu. Level design se nezměnil a i po těch deseti letech si pomalu vzpomínáte na jednotlivé detaily. Neskutečná krása…

Pamatuju si, jak jsme prvního Tomb Raidera s tátou hráli na PlayStation jedničce, tenkrát ještě s černobílím obrazem (jednalo se o verzi, kterou si táta koupil v Americe, takže si s náma trochu nerozuměla :-). Nikdy jsme se tenkrát nedostali moc daleko, ale byla to skvělá hra. Vzpomínám si na to jako kdyby to bylo včera :-). Hry obecně už mě nebaví tolik jako dřív, u Anniversary jsem ale před pár dny vytuhl do půl páté ráno. A to vážně o něčem vypovídá – tu devítku jsem tomu dal zaslouženě.