Při pohledu z okna to s dnešními závody v Janově
nevypadá úplně nejlépe – déšť, silný vítr a zima. Před
chvílí jsem si byl projet trať (a pokecat s lidmi co tam už dnes
jsou) a je hodně mokrá, všude listí a větve. Nicméně to se zítra
zamete, předpověď na zítra nevypadá úplně nejhůře a tak
nezbývá než doufat, že vše proběhne hladce. Po nevydařené Telnici
si doufám dnes v Janově trochu spravím chuť, i když na 99%
budu muset ještě ráno přezouvat. Nevadí, přijeďte se mrknout…
Za dva týdny se chystáme do Telnice, kde se pojede další závod
Krušnohorského poháru… Do dalšího závodu se auto opět upravuje –
odlehčuje se setrvák a řemenice, navíc se už konečně pojede na slikách,
takže se na závody těším a doufám v lepší výsledek a časy než
minule. Závody jsou dvoudenní, takže dvojnásobná porce adrenalinu!
Závody v Klášterci nad Ohří se nesly v duchu
obav, zdali auto vydrží všech pět závodních jízd. Předpoklady pro to
byly – opravil se motor, vyměnil chladič za větší (plus přidány dvě
sahary) a spousty dalších drobností. Výsledkem bylo, že auto dojelo
v pořádku všech pět jízd a celkově byla spokojenost.
Dojel jsem si pro páte místo ve svojí třídě (ze šesti), což jsem bral
při defacto prvním závodu za lepší než drátem do oka. Mezi první a
poslední jízdou byl rozdíl v čase více než 20 vteřin,
z čehož plyne, že je to zatím spíše o sbírání zkušeností,
než o závodění. Auto putovalo ihned po závodech zpátky do garáže,
protože v Klášterci ještě nebylo úplně stoprocentní.
Video z Klášterce nad Ohří: Start prvního ostrého
závodu
Můj historicky první závod se jel 18. července 2009 na trati Dlouhá
Louka. Protože v té době jsem měl auto zhruba jen týden, dělali se
ještě na poslední chvíli všemožné úpravy – výměna kapalin, nové
kotouče a závodní brzdové destičky, objednání kombinézy atp. Auto se
dodělalo jen pár hodin před odjezdem, ale naštěstí se vše stihlo a bylo
připraveno na start. První neměřený trénink jsem dojel v pořádku,
i když se mi auto zdálo ke konci podivně pomalé… U konce
druhého tréninku se ozvala rána, auto se začalo přehřívat a hrozně
kouřit – v závodech to tak znamenalo bezbodovou konečnou.
Co se stalo? Na jeden z ventilů nejspíš kápla svíčka a ten se
díky tomu propálil, navíc také nevydrželo tesnění pod hlavou. Během
pár dní se však vše opravilo a mohlo putovat na další závod, tentokrát
konající se v Kláštereci nad Ohří…