Dneska se trochu rozepíšu o zajímavé hře Family Restaurant, kterou
jsem objevil před pár dny a pořádně na ní ujel :-). Hledal jsem nějaké
„top“ hry pro jeden náš malý webík 100bestflashgames.com
(250–500 lidí denně si k němu cestu najde a hlavně jsme chtěli
nějaký malý herní server :-)) a našel tuhle šílenost. Jedná se
o simulátor vaření a vedení restaurace. Původně jsem si myslel, že
to bude nějaká budovatelská strategie a že hlavním účelem bude vybudovat
třeba z malého bistra obrovskou luxusní restauraci :-). Takové hry mám
rád…
Family Restaurant je ale vážně čistě jen o tom vaření.
Začínáte s malým bistrem, do kterého chodí par zákazníků, no a
končíte velkou pětihvězdičkovou restaurací pro snoby. Vtipné je, že
máte jen jednoho kuchaře (kuchařku), takže někdy děláte naráz třeba
i pět jídel, což je docela záhul :-). Ale i zábava. Všechny
jídla totiž děláte sami jen pomocí rychlých pohybů myší a
přidáváním správných ingrediencí. Dokonce si můžete dělat
i vlastní recepty. Zkrátka hra, která mě po dlouhé době zabavila na
dost dlouhou dobu. K dispozici je ve flashové verzi zde, pokud vám
to bude málo, tak je klasická PC verze k mání tady (hodinová
trial verze zdarma, nebo neomezená za 20$). Nicméně; pokud máte něco
rozdělaného, nechte si to na později :-).
Btw, vpravo dole jsem adoptoval jednu kachnu, tak na ní prosím buďte
hodní a občas jí dejte najíst, kdybych tu nebyl :-). Jinak je ale úplně
blbá…
Slza nostalgie ukápne na
úplném začátku, kdy se ocitáte před zasněženou jeskyní, jíž
uzavírají těžká dřevěná vrata. Ve chvíli, kdy se za vámi zavřou a vy
procházíte úzkou uličkou, míjíte stěny s vystřelovacími šípy,
skáčete na plošinku a zabíjíte netopýry, se vzpomínky derou
z nejzapadlejších koutů paměti na povrch silou uragánu. Level design
se nezměnil a i po těch deseti letech si pomalu vzpomínáte na
jednotlivé detaily. Neskutečná krása…
Pamatuju si, jak jsme prvního Tomb Raidera s tátou hráli na
PlayStation jedničce, tenkrát ještě s černobílím obrazem (jednalo
se o verzi, kterou si táta koupil v Americe, takže si s náma
trochu nerozuměla :-). Nikdy jsme se tenkrát nedostali moc daleko, ale byla
to skvělá hra. Vzpomínám si na to jako kdyby to bylo včera :-). Hry
obecně už mě nebaví tolik jako dřív, u Anniversary jsem ale před
pár dny vytuhl do půl páté ráno. A to vážně o něčem
vypovídá – tu devítku jsem tomu dal zaslouženě.
Původně jsem sice chtěl psát o tom, jaká je Chmatákov obrovská
nuda, pak mě to ale nějak přešlo. Ostatně, zahrajte si to a uvidíte, já
u toho po hodině málem usnul :-). Hodlám psát o mnohem
příjemnějších věcech, a sice o starých dobrých klasikách herního
průmyslu. Ten kdo o hrách píše pravidelně už nějakou tu dobu (já
už více než čtyři roky), zákonitě si k nim postupem času vybuduje
buď averzi (můj případ), nebo to už bere vyloženě jako práci a ne jako
koníček (částečně můj případ). Vliv na to má asi i můj
počítač, který se řadí k průměru, takže vcelku hodně uvažuji
o konzoli – žádná starost, veliká jednoduchost a ty hry teď
vypadají prostě úžasně :-). Existují ale také hry, u kterých
dokážu u počítače vytuhnout na strašlivě dlouhou dobu.
A překvapivě to nejsou žádné novinky, ale hlavně staré klasiky;
strašně dlouho jsem nedávno vytuhnul u Heroesů II, sem tam si zapnu
druhou Tocu (vyloženě luxus) pár dní jsem obětoval také Caesarovi trojce.
Poslední týden pak totálně ulítávám na RollerCoaster Tycoon dvojce. Na
jednu z mých nejoblíbenějších her jsem si vzpomněl vcelku nedávno,
nosil tu myšlenku v hlavě, vyhrabal CD, a…? A průser,
protože není den abych tomu alespoň tu hodinku nevěnoval :-). Ale je to
vyloženě imba hra a doporučuju. Hm, hm, hm, teď jsem si vzpomněl na Theme
Hospital a Transport Tycoon, néééé :-).
Zcela nečekaně jsem v šest ráno zaregistroval na fóru Českých Her vydání mnou vcelku očekávané adventury Pět vražedných démonů (stahujte odsud) od Off Studia. Ačkoliv jsem byl trochu zklamán přílišnou krátkostí a obtížností (s heslem musel pomoci dokonce až Mnemonic :-)), grafika a humor náladu rázem vyhoupnou zpět do plusových hodnot. Jako předkrm před Kamenem Moci dobré…
Předlouho očekávaná online-multiplayer (příšerné označení :-)) závodní hra Trackmania Nations konečně předevčírem vyšla, a všichni milovníci vůně benzínu a spálených gum tak mají svůj herní svátek. Jedná se o naprosto unikátní dílko, které je prý vůbec prvním titulem speciálně vytvořeným ryze pro účely Electronic Sports World Cup (tedy mistrovství v počítačových hrách). A teď vůbec ta nejlepší zpráva: Hra je klasickou freewareovkou! Kdy jindy se vám poštěstí získat závodní hru se skvělou hratelností, vytříbeným technickým zpracováním a skvěle vyváženým multiplayerem zcela zdarma? Jen párkrát do roka… Mojí nadšeneckou recenzi na Freegame.cz, kterou jsme mimochodem měli (opět - rejp, rejp :-)) jako první, si můžete přečíst zde – odtud můžete titul také stáhnout. Snad vás mé hodnocení (98 %) přesvědčí, a na nějakém tom serveru se třeba potkáme 
