Nosi.cz

Můj židovský bratr odjel před pár dny zhruba na půl roku do Los Angeles na studijní pobyt (čímž mi mimochodem udělal velkou radost), jen chvilku poté co se chytře vyexitoval se svým obchodem :-). Začal si psát blog, což může být docela zajímavý pro někoho kdo plánuje podobnou cestu. Šup tam – mnos.cz.

Týden dovolené a poté stejná doba aklimatizace. Skutečně, až po nějakých osmi dnech jsem si mohl říct, že „mám veškeré zameškání z krku“ a mohl jsem si jako bonus pročíst pár nových článků na oblíbených blozích a sekci trh na Webtrhu. Ten první den byl dost nepříjemný, hodně velký nával (jen na Pongu bylo za ten týden i přes „stop-stav“ nějakých čtrnáct objednávek), takže jsem udělal nejspíš to nejlepší možné – odpověděl na maily a večer zašel na grilovačku s kamarády :-).Co se týče dovolené, tu jsem si vcelku užil a hodně si při ní odpočinul. Ten dvoudenní výběr se vyplatil, protože za hodně fajn cenu jsme vybrali hezký čtyřhvězdičkový hotel se spoustou služeb, kousek od moře i centra a přístavu. Pěkné :-). Problém nastal ve chvíli, kdy mě přestalo moře bavit hned po prvním dnu (ono je rozdíl být u moře ve 12 letech, kdy jsem byl naposledy tuším v Turecku a být u moře o sedm let později) a tak jsme objednali nějaké výlety. Dva – jeden nám zrušili (možná naštěstí) a druhý do vnitrozemí, jenž byl velice zajímavý a vidět Tunisko i jinak než z moderního centra bylo fajn. Co se jídla týče, to bylo super; měli jsme polopenzi, na obědy a druhé večeře jsme ale vždy chodili do přístavu. Ceny za jídlo jsou velice dobré, levnější jak u nás a najíte se podstatně lépe.

Náladu mi trochu zkazili Tunisáci, kterým jsem takto začal říkat už po prvním dnu. Bakšiš za všechno, některé nepříjemné až trapné situace s nimi, smlouvání, verbování na cokoliv a v hotelu pak upřednostňování všech národností před Čechy. Deset minut jsem čekal na odnos kufru, ačkoliv Němci co přišli pět minut po mě byli ve vteřině odbavení, shit. V duchu jsem si říkal, že jestli se to stane ještě jednou, toho chlápka na recepci seřvu nechutným způsobem před celým hotelem. Naštěstí pro obě strany jsme přišly na řadu, i když krev se vařila :-). To mě skutečně štvalo – bakšiš jsem dával za každou blbost, každý den jsem nechával Dinár (asi čtrnáct korun) na pokoji jako poděkování za úklid, spropitné v restauracích i v hotelu vždy zhruba jeden až pět Dinárů. Přesto se k vám zezačátku lidi chovají jak k plevelu (po spropitném se div s děkováním nepřetrhnou, hovada). Za zmínku stojí ještě jeden výlet, kdy jsme se vydali do přístavu zhruba v jednu hodinu ráno. Podruhé už bych to neudělal, protože to nebylo vůbec příjemné. Evropani byli najednou fuč, lidé se na nás tak podivně dívali a ten pocit nejistoty byl skutečně veliký – nic příjemného :-).

Celkově ale asi má nejlepší dovolená. Fotky z ní, kdyby to někoho zajímalo, jsou tady. Během pár dní také udělám nějaký affil webík, ať se vrátí náklady a hlavně proto, že o Tunisko bych toho i za ten týden mohl napsat mnoho. Mimochodem, pokud se do Tuniska chystáte, doporučuji Yuhův web o Tunisku, případně Tunisko na Orbionu – obě stránky velice pěkné.

Blog jsem teď trochu flákal kvůli dovolené, návalu práce a také nemoci, která mě sklátila před několika dny – chystám se to ale zase hezky napravit :-). Pokud někomu něco dlužím, omlouvám se a kdyžtak se připomeňte do mailu.

Teda řeknu vám, že objednávat si dovolenou na internetu, to není žádná příjemná věc ani pro někoho, kdo s ním pracuje prakticky každý den. Internetové agentury nabízí na webu již dávno obsazené termíny, reagují pozdě a celkově mohu hodnotit výběr (Last Minute) dovolené přes internet jako takovou malou zkoušku nervů :-). Nicméně podařilo se, nakonec ale neletím do Bulharska (slečna z Invie volala, že mi to letí za čtyři hodiny z Ostravy, což jsem jaksi nestíhal – objednával jsem v pátek, ozvala se v pondělí pár hodin před odletem ;-)), ale do Tuniska. Našel jsem fajn hotel, zajímavou cenu a přijatelnou délku pobytu, takže nebylo v podstatě co řešit. Nakonec se ale stejně vše domlouvalo přes telefony a do kamenné pobočky jsem musel sjet – smutné.

Každopádně se už docela těším (kromě letu, protože létání nesnáším) na ten relax, kdy „vypnu“ od všech povinností i internetu obecně a naplno se s Hankou ponořím do krásné činnosti jménem dovolená. Mějte se tu :-).

Po slovenském a českém Junior Internetu následoval ještě ten polský. Konal se předminulý víkend a protože jsem byl letos organizátorem, jel jsem se podívat i do Wroclawi, kde bylo naplánované také mezinárodní sympozium. Cesta trvala zhruba šest hodin, nicméně stavěli jsme ještě v Pardubicích, kde přistoupili Slováci :-). Šli jsme se ubytovat do jednoho z místních hotelů, kde mi na pokoj přidělili Poláka Pavla (nakonec vyhrál v JuniorWebu tuším a měl docela pěkný projekt). To bylo docela vtipné – mluvili jsme na sebe anglicky, nicméně on pak navrhl, že bychom to mohli zkusit polsko-česky, protože jsou ty jazyky podobné. Ne tak docela – bylo docela zajímavé, že ani ne po minutě jsme automaticky přešly zpět do angličtiny. Prostě jsme si nerozuměli…

Následovala večeře a po ní krátké setkání s vítězi ze všech zemí – lidé se vzájemně seznamovali, mluvili o svých projektech a ty také srovnávali. Ty polské mě osobně přišly nejslabší. Druhý den ráno se konala konference samotná – několik přednášek, vyhlášení vítězů a podobně. Ihned po ní prohlídka Wroclawi a po večeři vyčerpaný spánek :-). Každopádně se jednalo o hezkou akci. Lidé měli možnost se seznámit, podívat se, jak to chodí jinde a porovnat podmínky.

Za pár hodin jedu do Wroclawi, kde se koná mezinárodní sympozium Junior Internet 2008. Budou tam vítězové ze Slovenska, Čech, Francie a Polska. Těším se hodně, protože tolik lidí, které baví společná věc, se pohromadě moc často nevyskytuje :-). Odjezd je v devět, takže tak v sedm pojedu do Prahy (doufám, že mi zase vykradou káru – to už bych asi nevydejchal :-)) a potom autobusem docela dlouho do Wroclawi samotné. Už teď se těším na hotel. Jdu si zabalit, hodit sprchu a dát pár hodin spánku…